Slovanka na Sněžce
Ráno jsme se probrali,
na Sněžku se vydali.
Ti, co lanovkou jeli,
z výšky na nás hleděli.
Dojeli na Růžovku,
neviděli ani užovku.
Na Sněžce vítr foukal,
každý na krásný výhled koukal.
Pohledy jsme napsali,
z Poštovny domů je poslali.
Z vrcholku jsme vyrazili,
u tří bud se zastavili.
Cesta zpátky byla lehčí,
na chatě jsme byli hezčí.
Řízek s kaší byl dobrou večeří,
teď musíme napsat báseň,
než se sešeří.
A zítra znovu – na Hnědou horu 🙂
Báseň č. 2 – chata Svornost
Jeleni, jeleni, jeleni,
v noci vážně nelení.
Kvůli nim jsme spali málo,
na nás to pak bylo známo.
Ráno jsme se probudili
a na Sněžku vyrazili.
Slunko nám svítilo,
všem se to moc líbilo.
Na Sněžce byl krásný výhled,
poslali jsme domů pohled.
Kolena nás bolely,
hory jsme však zdolali.
Do chaty jsme přišli,
síly nám však došly.
