Stejně jako loni i letos se v dopoledních hodinách den před svátkem sv. Mikuláše po naší škole pohybovala zvláštní trojice postaviček.
Vedl ji “chlapík” v bíločervené sutaně se zvláštní čepicí s namalovaným křížem. V jedné ruce měl koš plný sladkostí a ovoce a v druhé pak hůl celou ze zlata, stříbra a drahého kamení. Děti ho okamžitě pozávaly a oslovovaly ho jménem Mikuláš. Po jeho levici ho doprovázel umouněnec v kožichu, který si zlobily a neposluchy značkoval černým znamením páchnoucím po ohni pekelném. Dle jeho rohů a ocasu se na první pohled jednalo o bytost pekelnou. Po Mikulášově levici se lehce nad zemí vznášela bytost téměř éterická v bílém oděná s křídly na zádech a ochotná předvést spoustu neuvěřitelných kouzel. Byl to anděl – posel Boží.
Tato trojice pak navštívila všechny třídy od třetích po deváté, aby zlobivce pokárala a hodným a šikovným žákům odměnu přinesla. Ani na paní učitelky a pány učitele nezapomněla a drobným dárkem jejich pracovitost odměnila.
Žáci v prvních a druhých třídách nepřišli zkrátka. Je navštívila družina o něco početnější (čertů bylo více). Zlí jazykové tvrdí, že – hlavně čerti – se podobali našim deváťákům. Ale kdo ví … I tady hodní a pracovití žáci dostali sladkou a zdravou odměnu.
