Název výstavy nás velmi oslovil a byl to také hlavní bod návštěvy dětí – zjistit, co vlastně znamená.
V pátek 22. dubna vyšlo z Dukly do parku u gymnázia hned několik tříd, mezi nimi 5. C a 7. E… Situaci, o které výstava pojednává, měly již děti probránu v rámci školní výuky, a tak si před samotným procházením mezi příběhy a skutečnostmi II. světové války na Benešovsku tento historický fakt zběžně popsaly a ihned se pustily do zjišťování podrobnějších informací dle pracovního listu.
Znát historickou událost ze školy je věc jedna, prožít si prostřednictvím vyprávění skutečných pamětníků tuto dobu, vidět autentické fotografie je samozřejmě úplně o něčem jiném. „Výstava byla moc hezká, ale je mi z toho smutno.“ To byla ta nejčastější věta, kterou jsem pak slyšela. Cestou zpátky do školy jsme se zastavili na zmrzlině, která nám spravila náladu. Děti souhlasily s tím, že už jsou dost velké na to, aby poznávaly i ty nešťastné události, které historie píše, aby se z nich poučily a zároveň si vážily podmínek, ve kterých žijeme dnes.
Mgr. Ludmila Bednářová
