Základní škola Benešov, Dukelská 1818
Ve středu 22.5.se první ročníky zúčastnily akce “Veletrh sportovních aktivit”, která se konala na atletickém stadionu. Děti měly možnost vyzkoušet si různé druhy sportů. Počasí se nakonec vydařilo. Dětem se akce velmi líbila.
Text a foto: tř.p.učitelky 1.ročníků
1.A
1.B
1.C
1.D
Ve středu ráno nás vzbudilo sluníčko a my s velkým očekáváním vyrazili na celodenní túru po blízkém i vzdáleném okolí. Cesta nám ubíhala rychle, než jsme se nadáli, přivítala nás vodní nádrž Souš. Odtud jsme scházeli podél říčky Černá Desná, která nás uchvátila několika vodopády, do městečka Desná, kde jsme se odměnili zaslouženou zmrzlinou. Poslední úsek cesty nám dal zabrat, zdolali jsme několikakilometrové ostré stoupání a s úsměvem jsme všichni dorazili zpátky do hotelu.
P.S.: dnešní výšlap byl rekordních 23 km.
Ráno, ráno, raníčko,
vysvitlo nám sluníčko,
silnice už uschnuly,
my do lyží se obuli.
Jeli cestou dalekou,
polem, lesem, pasekou.
Dojeli až na Rýžovnu,
přepadli tam vývařovnu, (skvělá hospoda ze staré školy – “Pivovar Rýžovna “:-) ),
buchty, polévečka, knedle,
bříška máme plná hnedle.
Na vyhlídku Háje,
skrz rozlehlé kraje,
kocháme se pohledem,
co už všechno dovedem.
Klása, skate a soupaž,
do Pinokia zpátky stoupáš.
Celých 22 kiláčků,
řežem každou zatáčku.
Děkujeme všem,
za tento prima den.
Úči a instruktor 🙂
Dnes jsme se probudili do slunného rána, ale dlouho nám slunce společnost nedělalo. Dopoledne jsme strávili v lese u pařezových chaloupek a provětrali paměť nad kreslenými symboly. Tvar, barva i detail nás někdy dost potrápily. Odpoledne jsme už za více či méně silného deště vyrazili a vylezli na rozhlednu Štěpánka. Na náladě nám déšť vůbec neubral a správnou partu jsme utužili na večerní diskotéce.
P.S.: Zvláštní pozdrav posíláme Johance, Karlovi (který je tu s námi alespoň na fotce na dveřích), Apoleně, Zuzce, Kubovi, Andejce, Sáře a Alče.
Při úterním budíčku,
zpívali jsme písničku,
Prší prší jen se leje,
kam 8.C pojedeme ?
Zůstali jsme na chalupě,
hráli hry, každý ve své tlupě,
do družstev se rozdělili,
kvízy, soutěže a hry si užili.
Odpolední program skvělý,
“štola Johanes” – nám paní učitelka velí,
cín, měď, železo a stříbro,
to bylo vše horníků dílo.
Těžká práce v dole,
snad lépe je nám ve škole,
kurz si ještě užijeme,
zítra na “kolce” zas vyjedeme.
K večeři máme zelíčko,
k tomu zapečené těstoviny a někdo i kafíčko 🙂
Zdravíme vás, všichni jsme v pořádku,
zítra pošleme zase pár řádků 🙂
Cesta proběhla bez problémů, do hor jsme dorazili v pořádku. Kořenov nás přivítal modrou oblohou a sluníčkem. Po dobrém obědě jsme vyrazili na nedalekou rozhlednu “Maják Járy Cimrmana”, což je zároveň nejvýše položený maják na světě. Samozřejmě jsme si nenechali ujít ani prohlídku Muzea Járy Cimrmana v přízemí rozhledny. Po večeři proběhla sportovní klání ve fotbale, vybíjené a dalších míčových hrách.
V pondělí 27. 5. 2024 se třídy 3.A a 3.D zúčastnily exkurze ve Včelím domě v Hulicích. Žáci se dozvěděli mnoho zajímavých informací o včelách a jejich životě. Také si vyrobili svíčku, ochutnali medík a pokusili se postavit včelí plástev. Exkurzi si velmi užili.
Mgr. Jana Šeborová
Nazout v květnu běžky,
není vůbec těžký,
ať je slunce nebo sníh,
je skvělé slyšet dětský smích.
Občas slza ukápne,
to když lyže podklouzne,
srdce rváče ukáže se,
vstane, oklepe a jede se.
Všichni dneska byli boží,
porvali se s každou lyží (a louží),
večeři pak snědli s chutí,
“čevabčiči” s kečupem jim chutí 🙂
Máme se tu skvěle,
po večerní procházce, rovnou do postele.
V pátek 17. května 2024 jsme navštívili Neviditelnou výstavu a Armádní muzeum v Praze na Žižkově.
V muzeu jsme absolvovali výukový program s názvem „Na úsvitu českých dějin“, který byl věnován období pravěku a středověku. Nejdříve jsme se rozdělili do třech skupin a každá skupina dostala pracovní listy věnované danému období, např. období vlády Přemyslovců, Lucemburků a husitství. Odpovědi na zadané úkoly jsme hledali v expozici muzea. Nakonec každá skupina seznámila ostatní s tím, co zjistila. Nejvíce nás bavilo, když jsme si vyzkoušeli malovat potmě tak, jak to dělali pravěcí lidé, když neměli stálý oheň.
Z muzea jsme se za deštivého počasí přesunuli na Neviditelnou výstavu. Zde jsme mohli alespoň chvilku zažít, jak se cítí nevidomí lidé. Potmě jsme prošli různé místnosti bytu. Další části trasy byly situovány do města, do lesa, do hájenky a nakonec jsme si mohli ve tmě vypít nealkoholické nápoje v baru, kde nás obsluhoval nevidomý průvodce.
Výlet byl super a všichni si to užili.
A. Sirotek, 6. D
