Rok: 2017

Oba dva dny adaptačního kurzu probíhaly ve znamení pohádky “O Mášence a třech medvědech“. Po přehlídce medvědích a jiných plyšáčků jsme si společně s nimi zacvičili a ve skupinkách pak děti při skládání puzzle trénovaly spolupráci.

Pohádku jsme si připomněli poslechem a následným společným převyprávěním. Poté se děti snažily zachytit nejdůležitější okamžiky z pohádky kresbou tuší. Počasí bylo pěkné a tak jsme po svačince vyrazili zařádit si na čerstvém vzduchu. Zahráli jsme si společně několik her a ve skupinkách jsme překonávali, podobně jako Mášenka v lese, překážkovou dráhu z kuželů a obručí. Po obědě jsme dokončovali kresbu z dopoledne a pokoušeli se společnými silami postavit co nejvyšší věž.

Druhý den  si děti vyrobily krásný rámeček na svou přinesenou fotku. Ty jsme si ve třídě vyvěsili, abychom si, kdyby bylo potřeba, mohli připomenout, jak se který kamarád jmenuje. Na oběd jsme vyrazili o něco dříve, protože nás čekala vycházka na hřiště u zimního stadionu. Na hřišti jsme si vyzkoušeli důvěru v kamaráda, když jsme se zavázanýma očima procházeli slalom a také jsme si ve skupinkách zasoutěžili při sbírání “dobrůtek” pro medvěda a házením dobrůtek do medvědích misek. Po návratu do školy jsme uplynulý adaptační kurz společně hodnotili a děti si na památku odnesly diplomy a drobné odměny.

Adaptační kurz nám přinesl mnoho důležitých zkušeností a poznatků. Teď už víme, jak důležité je si pomáhat. Dokážeme kamaráda o pomoc požádat a poděkovat. Měli jsme také možnost lépe se poznat a uvědomujeme si, že hezké chování k sobě navzájem je pro to, aby nám ve škole spolu bylo dobře moc důležité.

Při dvoudenním adaptačním kurzu v 1. D jsme si všichni užili spoustu zábavy, zahráli plno her, zazpívali písničky, společnou prací jsme vytvořili podzimní strom, sportovali jsme, ale hlavně jsme se spřátelili a poznali jsme jeden druhého. Zjistili jsme, že máme hodně shodných zálib a že všichni mlsáme rádi sladké. Šikovné maminky, babičky, tetičky a dědečkové nám s láskou napekli ke svačinkám dobroty, které nám celé dva dny plnily bříška a zbylo nám jen pár drobečků.

První den jsme si rytmickými říkankami naučili jména všech kamarádů (holky mají těžší úkol, musí si zapamatovat 14 jmen, kluci jsou na tom lépe, holčiček máme jen 10). Potom jsme si poslechli příběh o kouzelném talíři a povídali si o tom, jaký nás čeká příjemný školní rok a jak bychom ho chtěli společně strávit. Doplnili jsme si pár pravidel třídy a ta potvrdila obtisknutím pravé ruky. Pak jsme se vypravili ven na travnatou plochu k zimnímu stadionu. Užili si sportovní hry, naučili se správně startovat, zazpívali si a společně v kruhu a ve dvojicích zatančili. Odpoledne jsme se učili pracovat ve skupinkách a vytvořili jsme překrásné podzimní stromy, které teď zdobí naší třídu.

Druhý den nás čekalo opět spoustu zábavy, než nás vytáhlo svými paprsky sluníčko ven, s kamarády jsme stavěli co nejvyšší komín ze stavebnice. Rozdělení do dvou družstev jsme si zaběhali a zkusili, jaké to je důvěřovat kamarádovi při cestě slalomem mezi kuželkami se zavázanýma očima. Po obědě jsme si poslechli krátký příběh, malovali jsme, hádali zvuky, zpívali a společně jsme zhodnotili oba dny a jako vzpomínku si odnesli diplomy a malé odměny. Adaptační kurz se nám povedl, nyní už víme, co má kdo rád, z čeho má radost či trápení. Víme, jak si vzájemně pomáhat, poděkovat, poprosit a podat pomocnou ruku. Tak nám držte palce, aby se nám takhle dařilo po celý školní rok.

Mgr. Monika Břínková, Monika Krásenská a Denisa Mertová

Naše dvoudenní Cesta za pohádkou začala procházkou do Konopiště, kde jsme se hned po svačince vypravili navštívit medvěda Jirku. Paní učitelka s paní vychovatelkou nás dopředu upozorňovaly, že Jirka je lenoch, který většinu času prospí ve svém brlohu, a tak ať spíš nepočítáme, že by nás na Konopišti přivítal. Jenže, my jsme hodné děti, a těm se vyplatí ukázat pro legraci pár kousků, ani nám to pan řidič z ekovláčku nechtěl věřit, když jsme mu vyprávěly, jak se nám Jirka předváděl. Po cirkusovém představení jsme všichni pokračovali k hřišti nad Růžovou zahradou, po cestě jsme se pozdravili s pávem a s veverkami. Na hřišti na nás čekalo první pohádkové zastavení, a to Žofky opičí dráha, zvládli jsme to, až na jedno zaškobrtnutí, úplně všichni. Zatímco jsme skotačili, Křemílek s Vochomůrkou nám připravili cestu za pokladem. Plnili jsme úkoly, které nám schovávali pod listí, do větví, do trávy, zkrátka dělali si z

nás šprťouchlata a nutili nás hledat psaníčka úplně všude. Za snahu a prokázané vědomosti nás pak odměnili pokladem ukrytým přímo v pařezové chaloupce. Už se těšíme, až si ji na hodinách výtvarné výchovy namalujeme, a vyzdobíme si ji listím, které jsme si z parku přinesli. Posilněni malou pamlskou jsme se pokusili shodit pár kaštanů, a pak už pospíchali na vláček, který na nás čekal a odvezl nás na benešovské náměstí, odkud jsme procházkou vyrazili do školy na oběd. Po něm jsme si v klidu za předčítání pohádky O veliké řepě slupli cukrovinky od Křemílka a Vochomůrky a dle pohádky si sestavili koláž.

Druhý den jsme se hned ráno pobavili dr

amatizací této pohádky. Byla to zábava, ale i naše první školní zkušenost vystupovat před ostatními spolužáky. Paní učitelka nás rozdělila do tří skupinek, takže jsme se pobavili hned třikrát. Ihned poté jsme si vymalovali desky soutěžní karty, na kterou se sbírala razítka za jednotlivé disciplíny, a pak už soutěžili a plnili úkoly na hřišti. A povedlo se. Všichni jsme nasbírali razítka v letu s Malou čarodějnicí, u Rákosníčkova rybníka, u Budulínka a lišek i u Jeníčka a Mařenky. O nich jsme si vyslechli pohádku po obědě a ihned poté začali s výrobou vlastní perníkové chaloupky. Je to naše první společné dílo – každý z nás přiložil ruku k dílu a vyrobil ten nejsladší perníček, který chaloupku zdobí v naší třídě. Jsme všichni rádi, že nám chaloupka bude naši Cestu za pohádkou připomínat. Vždyť jsme v duchu vyprávění O perníkové cha

loupce strávili celé odpoledne. To bylo úkolů, které nám paní učitelka s paní vychovatelkou právě k Jeníčkovi a Mařence připravily.

Oba dva dny se nám všem moc líbily, poznali jsme se navzájem trošku více, zažili jsme spolu spoustu dobrodružství a legrace a hodně jsme se toho také dozvěděli, bylo to prostě pohádkové…

Mgr. Ludmila Bednářová a Kateřina Lukešová

Ve čtvrtek jsme zavítali do hlavní metropole britských ostrovů, města Londýn. Autobus nás vysadil přímo v centru a k London Eye, k jednomu z nejslavnějších kolotočů světa, jsme to měli, co by kamenem dohodil. Lepší vyhlídku na téměř celé město jsme si ani nemohli přát. Kabinka se s námi otočila za necelých 30 minut, přímo nad hladinou řeky Temže. Krásně jsme si tedy stihli ukázat nejen ta zajímavá místa a pamětihodnosti, které toho dne ještě navštívíme, až budeme stát pevnýma nohama a zemi. 360° otočka a byli jsme zpět dole. Naše kroky dále směřovaly podél Hyde parku do hlavního sídla královské rodiny, Buckinghamského paláce. Měli jsme tu čest si prohlédnout reprezentační sály i okouzlující přilehlé zahrady. Projitím Hyde parku jsme se ocitli na slavném Piccadilly Circus. Centrem jsme pokračovali dále. Admirál Nelson na nás tentokrát vzhlížel z výšky. Zde však nebyl na palubě své bitevní lodi H.M.S Victory, ale stál na vysokém památníku uprostřed nejslavnějšího londýnského náměstí Trafalgar Square. Den jsme zakončili téměř hodinovou plavbou po Temži, kde se nám otevřela městská panoramata i s  Houses of Parliament, London Eye, divadla Globe či pevnosti Tower. Též jsme podpluli mnoho významných mostů včetně dvouvěžového Tower Bridge a svou plavbu jsme uzavřeli kousek pod Greenwich observatoří.

A pak hurá domů!

Včerejší a dnešní den naše třída prožila místo ve škole, na Monínci. Ubytováni jsme byli v krásných apartmánech, jídlo bylo výborné, a tak nám nic nebránilo, abychom se věnovali aktivitám, které si pro nás připravila paní učitelka Bělohlávková. Cílem našeho výletu totiž bylo, abychom se stmelili jako kolektiv. Během těch dvou dní jsme si nakreslili vlastní erby, třídní vlajku a erb, zkusili jsme i hymnu (tu máme zatím částečně), nastavili jsme sami sobě zrcadlo a “cestovali jsme s kamarády do nebe”.
Součástí pobytu byla i návštěva místního bazénu a vířivky.
Moc se nám tu líbilo a jsme rádi, že jsme to tu mohli strávit se spolužáky a s paní učitelkou třídní.
Děkujeme i paní učitelce Bělohlávkové za připravený program.
Žáci 6.D

Dneska bylo jako včera,

nebudeme na to plýtvat naše pera.

Po snídani pár projektů,

stříhali jsme z prospektů.

Projekty jsme dodělali,

česnečku jsme si vychutnali.

Po obědě jdeme ven,

doufáme, že to bude na chvíli jen.

Na Kolínskou boudu jsme dorazili

a dezert si za odměnu objednali.

Po výletě přednáška o Krkonoších,

bylo tam spoustu věcí nových.