Měsíc: Červen 2014

Pozdní oběd bylo hovězí a krokety a několik výborných salátů. Zdecimovaná těla našich “otroků” (otrok=dítě po slovinsky) nás donutila navrhnout změnu programu a odpolední výšlap na Vitrans se změnil v návštěvu obchodů v centru a následné dobrovolné koupání v jezeře. Odvážlivce zajisté poznáte na fotkách. K našemu velkému potěšení jsme se mohli zúčastnit oslav 110 výročí turismu v Kranjské Goře. Ostatně uvidíte na fotkách. Vystoupení školkového sboru jsme i natočili, ale protože videa nám nejdou pověsit na web, tak si ho prohlédnete až přijedeme. Zítra na nás myslete, čeká nás dlouhá cesta. Všichni jsou zdraví a spokojeni.

Dnešní prodloužené dopoledne si zaslouží heslo: ” Dobře my”. Ráno jsme vyrazili směr Mojstrana a následně vodopád Peričnik (voda padala ze shora), krásné. Následně nás čekalo původně plánované stoupání 23%, ale světe div se cedule psala 25%. Děs a hrůza trvající 2,5 km, ale byli i tací – Matěj Bareš a Patrik Bláha, kteří to přímo vylétli. Následovaly další 4 kilometry k domu Aljažev, který se nachází pod severní stěnou Triglavu. Myšlenku zdolat vrchol Triglavu si musíme uschovat v srdcích pro další setkání, neboť nahoře stále leží přes 2 metry sněhu. V útulné hospůdce proběhla odměna, kterou uvidíte na fotkách. Nebojte je pouze ananasové. Cesta zpět už probíhala celkem v pohodě.

Po vydatném obědě a zahřátí se, jsme změnili plány – počasí nepřálo jízdě na kole. Vydali jsme se pěšmo na menší 20ti kilometrový okruh. Naším hlavním cílem byl krásný vodopád. Cestou jsme viděli spousty přírody a také jednoho velkého a obrovsky vyděšeného mloka. Fakt krásný. Večeře se nám povedla až kolem 20 hodiny a chůze už se nelíbila nikomu. Večer proběhl ve stylu her a hudby.

Dnešní den se rozdělil do dvou částí.

Po vydatné snídani jsme vyrazili vstříc dalšímu dobrodružství – ” koupání” u jezera Laghio v Itálii. Další zastávka “trojmezí” – Rakousko, Itálie a Slovinsko.Další zastávka měla bát v Planici pod mamutími můstky, ale bouřka si o tom myslela své. Tak tryskem uháněli k domovu, přesto jsme slejváku neujeli.

Po počátečních peripitiích, nám cesta ubíhala dle plánu. A ihned po příjezdu  do Slovinska jsme nasedli na kola a vydali se na cestu směrem Kranjskaja Gora, kde jsme ubytováni.

Po večeři jsme vylezli na start bobové dráhy, která vede po červené sjezdovce a je ve výšce 1150m. V 22,00 téměř všichni zalehli a spali a spali, až do budíčku.