Zvířecí vtipy

Přijde hroch za farářem a říká mu: „Otče, zhrošil jsem.“

Poslední slova smrtelně jedovatého hada: „Vatrafeně, koufl fem fe do javyka!“

Víte, kam chodí koně nakupovat?

Do Skoňto nábytek.

„Kamaráde, mně se zdálo, že jsem doktor Dolittle a umím mluvit se zvířaty…“
„No to je pěkný, ale s tím já ti nepomůžu… Jsem koneckonců jenom obyčejnej pes.“

Vědci říkají, že s opicí by se nemělo žít, protože to není domácí zvíře, proč tedy se mnou bydlí moje sestra?

Není hezčí pocit, než když v místnosti plné lidí přijde pejsek přímo za tebou…
Pokud tedy nejsi zrovna na letišti.

Malý dinosaurus se ptá matky: “Maminko, dostanu se po smrti také do nebe?”
“Ne, synku, dostaneš se do muzea.”

Jdou mlčky dva štíři a po chvíli se jeden zeptá: “Jsme jedovatí?”
“Ano. Proč se ptáš?”
“Protože jsem se právě kousl do jazyka…”

Letí čáp s plínou a v ní má starého dědečka.
Dědek mu povídá: “Tak už si konečně přiznej, že jsme zabloudili!” =)

Sedí veverka na stromě a louská oříšky.
Rozlouskne první: stříbrné šaty.
Rozlouskne druhý: zlaté šaty.
Rozlouskne třetí: diamantové šaty.
Veverka se rozpláče, schoulí se na větvičku a vzlyká: „Já snad kvůli tý pohádce umřu hlady!“

Povídají si dvě blechy a najednou ta jedna vidí bernadýna, jak běží kolem.
Loučí se s tou druhou: “Tak ahoj, už mi jede bernardbus!”

F. Vlkannova, 6. D