Poté, co se Leslie ujmula Micky, si obě začaly vycházet na procházky. Micka se vždy honila za nějakou myší a Leslie se musela smát, když viděla její marné pokusy. Byla zima. Blížily se Vánoce a Leslie začala uvažovat o tom, jestli by se Micce nelíbil třeba nový pelíšek. Vtom se něco pohnulo a vytrhlo ji to z myšlenek. Micka se naježila, když těsně před ní proběhla poplašená srna a zase zmizela mezi hustými větvemi nedalekých stromů. Leslie se posadila na zem, Micka jí skočila na klín a nervózně sledovala stromy do, kterých zaběhla srna. „Ty moje kočičko vylekaná, neboj se. Půjdeme domů.“ Jakmile však Leslie s Mickou v náruči vstala, začalo hustě sněžit. Dívka se rychle rozběhla domů a zabouchla za sebou dveře. Potom se svalila do křesla, Micka se jí na klíně stočila do klubíčka a obě usnuly.
